Sto jarních kilometrů (skoro) ...

... aneb, když Pavlínovi ráno rupne v kouli.

Původně jsem chtěl v sobotu jet s MilanemŽ na www.primaverabike.eu, zajet si 30km okruh a zkusit, jak jsem na tom před sezónou. Bohužel MilanŽ musí chlastat na rodinné oslavě. Navíc nám onemocněla Klárka, proto jsem ráno vyrazil jenom na krátkou projížďku.
Šlo to nějak hladce a po dvou hodinách jsem byl ve Strachotíně (46km). V naší oblíbené Strachotínské bódě jsem slupnul oběd a vyrazil zpět. Hned po pár metrech jsem přišel na to, proč to šlo tak hladce - on ten vítr v zádech udělal své, teď ale foukal špatným směrem.

A tak dojel jsem, i když Ivana říkala něco o debilech. Chtěl jsem udělat 100km, ale chybělo mi 5.5km. Rozhodování bylo těžké - ještě je někde najet nebo skočit k Fidelovi na škopek a zabíjačkové hody. Nakonec jsem jel do hospody na kole, ale i s kličkováním je to pouze 1.86km (ne že bych byl pod vlivem, ale Klárce se udělalo lépe a jela na kole také).

Takže nakonec jenom 96.4km - sakra, měl jsem cestou zpět skočit ještě do vinárky pro lahvinku a byla by to stovka.

Ořešín na kolech

V sobotu teploměr ukázal víc jak 8 stupňů nad nulou, tak Ivana musela dodržet svůj slib a jela s náma na kolech. Vyrazili jsem na Ranch "Ch" v Ořešíně. Pro špunty super místo, protože v okolí hospody jsou koně, ovce a jiná havěť. Pro mě super, protože vaří velmi dobře.

Svačinka na Panské Líše

Čůrpauza před Ořešínem

Houpačka a škopek na Ranchi "Ch" v Ořešíně

Na fotce to není moc vidět, ale Klárka přes nános bláta nevidí dopředu. Kola a vozíček jsem v neděli umýval cca 2 hodiny.

Nějak mi zablbnula GPSka, takže tracklog není kompletní:

Jeseníky: Koupačka a sáňkovačka

Zpracoval jsem zbytek fotek z dovolené (zpracoval = stáhnul JPG z karty,  přejmenoval, prohnal Quick Fixem v Zoner Photo Studiu) a proto vás mohu oblažit pár cvakama z rodinného alba ;-).

Jak řekla Ivana - moc pěkná společná fotka, akorát ten Jarek tam je trochu navíc

Jeseníky: Miš maš

Táta se včera namazal se strejdou Milanem pivem, Klárka se namazala ráno krémem.

Výstava modelů postavených ze stavebnice Merkur v muzeu v Jeseníku:

Málem jsem zamáčkl slzu - když mi bylo 15, Alfiho jsem také stavěl.

Tak toto rýpadlo si pamatuji z krabice od Merkuru. Jako malý jsem si myslel, že to je podvod, že něco tak složitého nejde ze stavebnice složit.

Kromě Merkuru je v muzeu také stálá výstava vycpaných zvířat z Jesenicka.

Srnec parukáč - Capreolus capreolus - paruka se vytváří v důsledku hormonální poruchy, popř. po poranění.

Jeseníky: Šerák

Na chatu Jiřího na Šeráku se chystáme od doby, co jsme zde v roce 2007 nocovali na naší opožděné svatební cestě. Pěšky to v zimě moc nahoru nejde, takže lanovkou. Loni jsme si s Klárkou ještě na lanovku netroufli, ale letos to klaplo.

Ráno jsem po dvou dnech konečně zahlédl Jarka v okně jejich chaty. Musel jsem provést ale cenzůru, protože jinak by mě zabil.

Lanovka na Šerák

Chata Jiřího na Šeráku

Klárka "píše" pohled

Blbnutí s Klárkou

Jeseníky: Lesní bar

Už skoro tradičně trávíme jeden týden v únoru na Ramozové v Jeseníkách. Na lyžování mě moc neužije, takže většinu času trávíme v hospůdkách, na sáňkách, stavěním sněhuláků, apod. Klárka místo "sněhulák" říká "čulák", což ve větě "Jdeme stavět čuláka" zní dost dobře.
Když jsem poprvé slyšel o Lesním baru, myslel jsem si, že si ze mě někdo dělá srandu. Ale fakt to je pravda. Na baru jsme zastihli i majitele, který naši konzumaci:

• 4x svařák
• 2x slivovice
• 1x ořechovka
• 2x velká klobása (malá je za 20,- a velká za 30,-)

vyčíslil na 156,- korun českých, ne Euro.

PS: Už jsme tu druhý den a Jarka jsem zatím neviděl. Zato tu vidím wifi síť s názvem "Coke" :-).

Když zde není majitel, vše funguje ve formě samoobsluhy. I placení.

Klárka měla další premiéru - v 2,5 letech okusila poprvé klobásu.

Cestou zpět zastávka v muzeu Slezského Semmeringu v Horní Lipové